Mluví se o tom: specifické potřeby organismu na živiny při onkologickém onemocnění

Důležitost výživy

Při léčbě nádorového onemocnění lze najít i díky internetu nespočet dietetických doručení. Některá z nich mají svá opodstatnění, jiná jsou příliš radikální a mnohdy zbytečně přísná.

„Při hledání můžete narazit na tzv. protirakovinotvorné diety, které slibují zázračné vymizení nádoru. Pozor na ně, nevycházejí z exaktních vědeckých podkladů, změnou stravy se nádoru nelze zbavit. Nicméně optimální výživa činí onkologicky nemocného pacienta odolnějším proti infekcím a schopnějším obnovit tkáně poškozené protinádorovou léčbou. V neposlední řadě mu dodá potřebnou energii pro boj s nemocí, který komplikuje spousta vedlejších účinků,“ říká nutriční specialistka Mgr. Kateřina Šimková.

Proč není dobré rakovinu vyhladovět?

Někteří onkologičtí pacienti vkládají své naděje na vyléčení do přísných hladovek, které by měly vyprovokovat sebeobranné a imunitní reakce a nádor zahubit. Tento předpoklad vychází z tzv. Warburgrové hypotézy, podle které je příčinou malignity (zhoubnosti) poškození buněčného dýchání.

Nádor získává energii kvašením, tedy glykolýzou, která je závislá na cukru. Výsledkem je, že buňky produkují vysoké množství kyseliny mléčné. Z toho pramení mylné doporučení omezit mouku a cukr, tedy zdroje jednoduchých sacharidů.

„Kamenem úrazu interpretace této hypotézy je fakt, že naše buňky si ve velké většině nevybírají, které dostanou glukózu jako zdroj energie a které nikoliv. Zkrátka tak, či tak je cukr zdrojem energie, a pokud ho máme v těle z nějakého důvodu nedostatek, třeba při zmíněném hladovění, tělo si cukr vyrobí procesem glukoneogeneze samo. Warburgrova hypotéza byla navíc několikrát vyvrácená, protože se zjistilo, že tkáňová hypoxie tj. nedostatek kyslíku není příčinou, ale následkem nádorového bujení,“ upozorňuje Mgr. Kateřina Šimková.

Současná medicína už ví, že podstatou vzniku nádorů jsou mutace, které se v buňce nahromadí a časem vyvolají nekontrolovatelné množení. Vyloučení sacharidů, nebo jakékoliv hladovky, jsou proto neopodstatněné.

Potřeby jsou individuální

Rakovina není uniformní onemocnění, proto každý na ni reaguje po svém. Každé nádorové onemocnění je specifické a nutriční potřeba vychází z diagnózy, stádia, ale také probíhající terapie a aktuálního stavu nemocného.

„Onkologická léčba, ať už se bavíme o chemoterapii, ozařování nebo biologické terapii, je spojena s mnohými nežádoucími účinky, které více, či méně omezují příjem stravy. Úprava stravy by tak měla pružně reflektovat aktuální stav. Mezi ty nejčastější patří změny vnímání chuti, nechutenství, nevolnost, zvracení, bolesti v ústech spojené s problémy s polykáním, průjem, nebo naopak zácpa,“ vyjmenovává Kateřina Šimková.

Jak se nenechat zválcovat vedlejšími účinky

U každého člověka s onkologickým onemocněním probíhají změny vnímání chuti jinak. Velká část pacientů se setkává s kovovou, nebo velmi hořkou chutí v ústech.

„Je tedy vhodné, aby se člověk nestresoval a nesnažil přes svůj odpor jídlo, které mu nechutná, sníst. Zde se proto nabízí zkoušet chuťově atraktivní pokrmy, nebát se koření a střídat ostrá, kyselá jídla, to však neplatí v případě bolestech dutiny ústní a nevolnostech. Při nechutenství a nevolnostech vyzkoušejte jíst častěji a menší porce a na zvýšení apetitu můžete příležitostně vypít malou sklenku vína, či piva. Zatímco při nechutenství je žádoucí jíst tuhou stravu, tak při bolestivém polykání a bolestech v dutině ústní upřednostněte jídla vařená, popřípadě tekutá. Suchá a pevná strava není v tomto případě vhodná. Ve všech situacích pak jezte jídla pokojové teploty a vyhněte se teplým jídlům,“ shrnuje doporučení nutriční specialistka Mgr. Kateřina Šimková.

Co nesmí ve stravě onkologicky nemocného zejména chybět

Tak jako u zdravého člověka by měl být brán zřetel na pestrou a vyváženou stravu avšak s přihlédnutím, co pacient je schopen kvůli nežádoucím účinkům léčby přijmout.

„Strava by měla akcentovat dostatek bílkovin, protože jejich nedostatečné zastoupení se může promítnout do ztráty svalové hmoty, horší tolerance protinádorové léčby, a tím zhoršení prognózy onemocnění. Zde se můžeme inspirovat dětstvím a v případě bolestivosti dutiny ústní si připravit zelenino-masité rozmixované jídlo podobné dětským příkrmům. Zásadní je i udržení své tělesné hmotnosti, abyste se obloukem vyhnuli nádorové kachexii, která nekontrolovatelně vede k vyčerpání tukových a svalových zásob. Potřeba energie vychází z aktuálního nutričního stavu, nicméně obecně by se měl příjem energie pohybovat okolo 25-30 kcal/kg/den,“ uzavírá nutriční specialistka Mgr. Kateřina Šimková ze Zdravého stravování.

Co ještě říct na závěr? Obsah omega-3 nenasycených mastných kyselin ve stravě má protizánětlivé účinky a zlepšuje parametry hmotnosti svalů, i chuť k jídlu. Patří sem tučné ryby, semínka a ořechy.

Nezapomeňte i na potraviny s antioxidačními účinky, které zabraňují poškození tkání a buněk volnými radikály a najdeme je zejména v ovoci, zelenině, rostlinných olejích, celozrnných výrobcích, ořeších, ale také například v bylinkách a koření. Vitamín D, který má vliv na funkci svalů a imunitní systém, je u onkologických pacientů výrazně deficitní a při dlouhodobém nedostatku je prokázán agresivnější průběh onkologického onemocnění. Zařaďte do jídelníčku tučné ryby, játra, potraviny obohacené o vitamín D (např. margaríny, mléčné výrobky) a pobývejte na sluníčku, které nám vitamín D dodá.